O projektu Rytmus a Jazz > Unikátní počiny unikátní ZUŠky

Unikátní počiny unikátní ZUŠky

15.01.2026 17:22

Unikátní počiny unikátní ZUŠky

Každý, kdo se trochu zajímá o školství, pozitivní směřování českého dorostu, či o národní poklady, se jistě setkal s jednou z našich národních hřiven, jíž jsou ZUŠky, neboli Základní umělecké školy. Tato součást národního bohatství se, mnohdy ve skromném ústraní, stará o to, aby dovednosti vyučujících uměleckých profesionálů doputovaly k nastupujícím generacím. Příkladem toho, jak taková mezigenerační interakce může probíhat, je počin jedné z pražských umělecký škol, ZUŠ Charlotty Masarykové, sídlící na pražském Veleslavíně. Jak tedy na Veleslavíně uchopili záležitost, tak kruciální, jakou je mezigenerační předávání českého rodinného stříbra?

Stačilo trochu peněz a mnoho nadšenecké práce

Všichni víme, jak je důležité, aby se mladý člověk setkal s inspirativními osobnostmi. Je zaznamenáno mnoho textů významných lidí, kteří se v nich svěřují s tím, jak zásadní pro ně bylo setkání s tím, či oním člověkem, jak jim to otevřelo nové obzory, jak je to inspirovalo, a jak jim to pomohlo k růstu.

V daném případě, penězi přispělo Ministerstvo školství, a práci, a erudovanost pak dodali učitelé, kteří jsou na Veleslavíně, všichni, zkušenými uměleckými profesionály. Takto vzniklá synergie dala vzniknout unikátnímu počinu, v rámci něhož, si dorostenci z Prahy 6 mohli „sáhnout“ na umělecké osobnosti, s nimiž by se jinak měli jen nepatrnou šanci osobně setkat.

A tak vznikl cyklus workshopů

Ten byl organizován následovně. Výchozím bodem se staly finance dotačního projektu MŠMT známého pod označením Šablony. Dalšími složkami se staly projektová představivost jednoho z pedagogů školy, jeho znalost týmu žáků a učitelů, a dobré kontakty s osobnostmi umělecké oblasti. Důležitým kořením této směsi byla důvěra, a ochota ředitele ZUŠ akceptovat riziko nevyzkoušeného.

Výsledkem byl projekt v podobě několika sérií vždy čtyř tematických workshopů, či seminářů. Věnovaly se oborům kytara, tanec, zpěv a dechové nástroje, kdy každá série byla podmíněna vkladem určité inovativnosti. Ta sice nebyla přesně definována, obecně však byla chápána jako přesah běžné rutiny, jako inspirativní prvek, či jako příklad poskytnutý erudovanými osobnostmi daného oboru. Vzhledem k tomu, že motorem inovací a vývoje je vysoká míra svobodného rozhodování, bylo ponecháno na dotyčném vedoucím oddělení, jak inovativnost pojme, či jaké inspirátory si přizve. V té souvislosti je zřejmé, že rubem úspěchu celého projektu se stalo kvalitní personální obsazení ZUŠ na Veleslavíně, tj. správná kombinace jejich profesionálních a lidských vlastností.

Těm, kteří nic netuší o struktuře akcí z dotace Šablon, dlužno dodat technickou informaci, že: každý workshop se uskutečnil o víkendu, takže v době mimo běžnou výuku, proběhl v jednom dni, začal o půl deváté, a trval 8 vyučovacích hodin. ZUŠ workshopům poskytla zázemí, zejména místnosti a technické vybavení.

Na počátku byl opatrný průzkum terénu

Každý uvážlivý organizátor postupuje obezřetně, ať už se jedná o projekty v komerční sféře, či ve sféře nakládající s veřejnými prostředky. To platí i zde, a osvědčilo se to, neboť teprve po několika úspěšných reprízách se ukázalo, co funguje, co je efektivní, a postupy se staly rutinou a ustálily se.

Jako první se do opatrného posunování pustil hlavní organizátor Ing. Michal Filek, který cyklus započal svými workshopy na téma Inovativní kytara. A co bylo základem toho opatrného posunování? Zaprvé úvaha, koho si zvolit za lektora. Úsudek byl postaven na osobní zkušenosti s daným umělcem, jež se týkala nejen uměleckých kvalit, ale například i povědomí o jeho spolehlivosti a schopnosti komunikovat. Výběr byl náročný, ale výsledek překonal optimistická očekávání.

Lektoři byli úžasní

Na přístupu pozvaných umělců-lektorů bylo zřetelně patrné, že si uvědomují, jak důležité je mezigenerační předávání národních uměleckých dovedností, a současně na všech bylo vidět, jak velkou radost mají z toho, že jim naslouchá skupina mladých, zvídavých lidí. A pokud jde o kvalitu lektorů, každému, kdo se alespoň okrajově zajímá o umělecký svět, zaplesá srdce radostí i poklesne závistí z toho, jak úžasné osobnosti měli Veleslavínští dorostenci možnost poznat.

V rámci kytary přednášeli například, profesor Konzervatoře Jaroslava Ježka Jaroslav Šindler, kytarový recenzent a syn zpěváka Vladimíra Mišíka Maťo Mišík, blackmetalista Tomáš Sršeň, studiový hráč z kapel Framus 5, Empire, Rod Ragan, Pumpa, Vilém Čok Bypass Pavel Marcel, mladý kytarový čaroděj z kapel Mikolase Josefa, Václava Noida Bárty, či Rock Opery Jiří Rambousek, bluesman z kapel Ivan Hajniš new Blues Band, Šavle meče, či Fusion Eichler Trio Jiří Milota, rocker Miloš Knopp, akustický specialista Milan Matoušek, kytarista z Monkey Business, muzikálu Jesus Christ Superstar, či z kapely OKREJ Olda Krejčoves, studiový hráč a youtuber Jan Sládek, a další. Díky profesním vztahům Michala Fileka, bylo do akce zapojeno také několik subjektů oboru hudebních nástrojů. Ti poskytli speciální vybavení, rozšířili povědomí o oboru, dodali reklamní předměty, a dali mladým umělcům možnost pocítit, jak mají vypadat vztahy v umělecké branži.

Skvělí byli lektoři tanečních workshopů BcA. et Bc. Petry Houškové. Jakub Slovák, absolvent Tanečného konzervatória v Liptovskom Hrádku a pražské HAMU, člen souboru Cirk La Putyka, či tandemu Margareta Štofčíková a Jakub Slovák. Autorka a lektorka Natálie Vacková, absolventka konzervatoře Duncan Centre, Intensive Course na Amsterdam University of the Arts, či SNDO, členka spolku Dočasná Company. Iveta Krmelová, z Tanečního centra Praha, jež působila v souborech Baby Balet Praha a Balet Praha Junior, a je členkou Pražského komorního baletu. Nátálie Matysková, absolventka Pražské taneční konzervatoře, choreografie na Katedře tance HAMU, divadelní produkce na DAMU, ředitelka spolku Dočasná Company, známá například z inscenací Jak Zojka pomohla Zemi dýchat a Vánoce s Choreou.

Na workshopech pro dechové nástroje organizovaných Mgr. Otakarem Boháčem potom vystoupili například Michaela Roubalová a Jan Ostrý.

Pro pěvecké oddělení MgA. Tomáše Kočana přednášeli, MgA. PaedDr. Alena Tichá, Ph.D. metodička hlasové výchovy vyučující na PedF UK, vedoucí pěveckého sboru, lektorka kursů únavy hlasu pro IPOS Praha, ČOS (Orffova spol.), ČHS, a v pedagogických centrech. Je spolupracovnicí legendárního hudebního terapeuta Zdeňka Šimanovského, autorkou knih Učíme děti zpívat a Lidové písničky a hry s nimi. www.nipos.cz/alena-ticha/ . Mgr. Miroslava Nováková je zpěvačka, improvizátorka a frontmanka několika kapel, působící v USA. Vydala CD Malbum, vystupuje s loop station nebo s muzikanty, jako Federico G. Peňa, Tarus Mateen, Dave Manely, David Haynes www.youtube.com/user/nomirka . MgA. Dagmar Livorová, emeritní sólistka Slovenského národního divadla, jež působila v operních domech Státní opera Praha, Brno, Komorná opera v Bratislavě, byla finalistkou Pavarottiho soutěži ve Filadelfii. Je pedagožkou Konzervatoře v Bratislavě a pořádá Vocal Master Classes.

www.youtube.com/watch?v=dNmWciBIb-U&list=RDdNmWciBIb-U&start_radio=1 Herečka a zpěvačka Nikola Ďuricová, DiS. studovala Bratislavskou a Pražskou konzervatoř. Vystupovala na Nové scéně v Bratislavě, a hrála hlavní role na většině pražských muzikálových scén, nap. Romeo a Julie, Tři oříšky pro Popelku, Čarodějka, Rebelové. Známý je i její sólový klip Náměsíčná.

Proč je tak velký rozsah tohoto textu věnován výčtu lektorů?

Je sice hezké pronášet vzletná slova o tom, jak vše bylo úžasné a inspirující, avšak jen praktické příklady znázorní to, jak skvěle obsazená a významná, veleslavínská série byla, kolik stála úsilí, a kolik profesních kontaktů stálo na jejím počátku. Zamysleme se také nad vlivem osobního příkladu, reálného prožitku, a hmatatelného poznání. Ano, současná mládež je až přehlcena videoprezentacemi, ukázkami výkonů, techniky, či teoretickými výklady. Na svém monitoru mohou shlédnout videa odkudkoli, a o čemkoli. Jejich obvyklá reakce na videa je však typu shlédni a zapomeň. V minulých letech jsme si ověřili, že pedagogické působení ve formátu člověk člověku je nenahraditelné, a výuka skrz médium je toho jen velmi slabou náhražkou. V tomto případě tomu bylo právě naopak. Prokazují to i následné zkušeností z dějů, tepajících v organismu ZUŠ na Veleslavíně. Následně zde dochází nejen k tomu, že se žáci, kteří doposud patřili mezi průměrné, začali o věci aktivně zajímat, ale i k tomu, že se na učitele, i po delší době, žáci stále obracejí s dotazy, týkajícími se lektorů, probírané látky, a také toho, kdy bude další akce, a koho na ni ZUŠ pozve. Je zřejmé, že osobní setkání s osobnostmi, jež ZUŠ umožnila, zcela zastínilo umělce z internetu, a pravděpodobně zažehlo celoživotní zájem.

Myšlenky, jež jsou pro někoho samozřejmostí, pro někoho objevem

Určité okolnosti jsou daném případě esenciální podmínkou úspěchu. První okolností je vysoká míra svobody pro organizátory i účastníky, vysoká profesionalita, a vzájemná důvěra. Strůjcem této okolnosti je ředitel ZUŠ MgA. Miloslav Klaus, který projekt spustil s důvěrou, že škole jeho tým nepřipraví katastrofu. Podstoupil tím určité riziko, ale nyní se může spokojeně usmívat, protože se nic nepokazilo, a postupně vznikající pozitivní niveau způsobilo, že počet posluchačů workshopů rostl, a že učitelé nebyli rozladěni z toho, že musí trávit svůj volný čas pracovně, naopak měli radost z toho, co vzniká.

Druhou okolností je samotná existence našich Základních uměleckých škol. Jsou to místa koncentrace národních uměleckých elit, místa oborového předávání dovedností, a místa, kde se uchovává a rozvíjí náš národní poklad. Hmotná podpora, jež provoz Zušek vyžaduje, je přitom nepatrná. Věci podobné veleslavínské akci, se na Zuškách odehrávají pravidelně, ale nenápadně, a s minimální pozorností masmédií. Význam a výše hodnot, jež díky uměleckému školství vznikají, však vysoko přesahují naši představivost.